11. 2. 2019   PhDr. Vojtěch Bednář

Když jsme zde přednedávnem vydali článek o tom, co lze čekat z hlediska personálního řízení pokud přijde hospodářský pokles, krize nebo recese, dostal jsem několik dotazů kdy manažery zajímalo také co to znamená, alespoň v relativním vyjádření, ekonomicky. Rozhodl jsem se tedy po konzultaci s finančně kompetentním managementem pokračovat. Dnes se tedy podíváme na to, jak případná krize může zahýbat s HR rozpočtem firmy. Prosím berte následující jako úvahu a předpoklad, protože realita dovede být od všech očekávání značně odlišná.

Krize a rozpočet

Pokud budeme za rozpočet HR považovat všechny náklady firmy na lidi, a ne jen provoz samotných HR agend, pak pokles znamená jeho celkové snížení; podle rozsahu od jednotek po desítky procent. Firma na jedné straně propouští, na druhé snižuje mzdové náklady, a to zejména u málo kvalifikovaných profesí, které jsou nyní výrazně přeplaceny. Pokud je to lacinější, je řada činností firmy outsourcována, což náklady na ně přesouvá z kapitoly mzdových výdajů do jiných částí rozpočtu. Část úspor je tak fakticky maskovaným přesunem, a míra této části závisí na podílu lidské práce na dané činnosti; čím větší, tím vyšší. Něco podobného nastane v oblasti výdajů na nefinanční benefity, které budou mít firmy tendenci seškrtávat. Je však nutné dodat, že jako první budou omezeny tzv. virtuální benefity, které obvykle nepředstavují velkou část rozpočtu na ně; fitness, kultura, společné akce, teambuildingy… teprve po nich a s velkým odstupem budou následovat benefity které představují reálnou úsporu, a to proto, že jakmile lidem sáhnete například na stravenky, vyvoláte sociální nepokoje a potenciálně vyřadíte výrobu.

Pokud se budeme soustředit na ostatní části HR, zbytek rozpočtu zažije spíše přesun mezi kapitolami nebo částmi spíše než snížení. Korporace s vnitřními politikami budou platit outplacement zaměstnanců, což absorbuje jak zkušenosti z minula ukazují podle oboru a velikosti mezi 30 – 80% úspor z rozpočtu pro nábor. Část rezerv z mzdových prostředků získaná snížením mezd nekvalifikovaných zaměstnanců se dále přesune do přímých a nepřímých nákladů na vysoce kvalifikované zaměstnance a u firem kde to má smysl do segmentu R&D, tedy do vývoje nových produktů. Podobný přesun čeká HR marketing, kde lze očekávat dočasné utlumení nákladů na budování značky zaměstnavatele ve prospěch podpory interní komunikace, především komunikace změn a negativ.

Sečteno a podtrženo. Pokles a krize se nesou ve znamení úspor, a personální úspory jsou nejen nevyhnutelné, ale pro mnoho firem bohužel také první na ráně. Spíše než reálné ušetření prostředků ale budou znamenat jejich menší či větší přesouvání ve snaze zvýšit efektivitu práce, produkce. Více reálně ušetří ten, kdo může přesouvat hodně agend na vnější dodavatele a ten, kdo může optimalizovat velké množství nekvalifikované práce. Reálnou šanci uspořit má i ten, kdo nyní dává neúměrné benefity. Výdajem však nevyhnutelně bude nutnost prosazovat, vysvětlovat, přesvědčovat, a udržet špičkové zaměstnance.

Přečtěte si článek o vedení lidí v krizi.