19. 12. 2022 Mgr. Petr Hlušička
Blížící se svátky nám přinášejí, mimo shonu na osobní i pracovní úrovni, také příležitost, kdy můžeme posílit vzájemné vztahy a vazby v rámci kolektivu. Nejedná se ale o večírky, teambuildingy ani dárky našim zaměstnancům. Ty jsou často pouhou formální záležitostí, které nemohou posílit, prohloubit nebo napravit lidské vztahy.
Když pomineme určitou hektičnost současné situace, kdy se snažíme dohnat nebo stihnout co se dá v rámci pracovních povinností a zároveň se připravit na nadcházející svátky, tak se nám nabízí vhodný okamžik na podporu vzájemných vztahů. Jedná se o období, kdy přirozeně něco završujeme a blíží se chvíle, kdy se začínáme ve většině případů těšit na klid a pohodu svátků.
Pokud tedy pomineme pracovní povinnosti, tak se přímo tento okamžik nabízí k tomu, abychom se vzájemně s našimi podřízenými potkali. Ideálně mezi čtyřma očima a pokud je to možné, tak si i vzájemně poskytli zpětnou vazbu, společně zhodnotili proběhlé období a popřáli nejen příjemné prožití svátků a dobrý vstup do dalšího roku.
Může se to zdát jako maličkost, ale opak je pravdou. Pokud se tedy nejedná o automatismus a rutinu, ale opravdu o vzájemné setkání dvou lidí, při kterém jsme schopni otevřeně, autenticky dát druhému člověkovi férovou zpětnou vazbu, poděkovat mu za společnou práci a dát jasně najevo, že se těším na další společné období.
Pokud dokážeme člověka ocenit tím, že si na něj najdeme čas a prostor, pro setkání tohoto druhu, tak se může jednat o něco, na co lidé mohou vzpomínat v dobrém ještě dlouhé roky. Na odměny, plakety a diplomy můžeme snadno a brzo zapomenout. Ale na to, že mi někdo za mou práci poděkoval, dal zpětnou vazbu a osobně mě ocenil, tak to má mnohem větší sílu a hloubku. Dává to smysl celé naší práci a má velký potenciál právě pro posílení osobních vazeb.
A právě na to zbytečně zapomínáme.