15. 1. 2024   PhDr. Vojtěch Bednář

Komunikace s bývalými zaměstnanci je často opomíjenou, ale přitom docela důležitou činností lidských zdrojů. Jejím cílem je udržet kontakt s těmi, kteří byli pro firmu v minulosti užiteční – a třeba by mohli být znovu. Musí se však provádět systematicky a plánovitě.  

Lidé, kteří opustili svého zaměstnavatele se dělí do přibližně tří skupin. V první skupině jsou ti, kteří odešli, nebo jsme je propustili, ale důvodem nebyl jejich špatný výkon či kázeňské problémy. S těmito lidmi rozhodně chceme udržovat kontakt, protože nejenom že je někdy v budoucnu můžeme využít a potřebovat, ale také proto, že se mohou stát zdrojem referencí a nových zaměstnanců. Jinak řečeno, i když sami už nepřijdou, doporučí někoho jiného.

Druhé skupina jsou lidé, kteří opustili firmu také v dobrém, ale s vysokou pravděpodobností u nich víme, že se nevrátí, ale přesto je vhodné neztratit s nimi kontakt. Typicky jsou to důchodci, ale také třeba učni, kteří odešli „do světa“.  Konečně třetí skupinou jsou ti, které jsme propustili z důvodů chování nebo úrovně práce. S touto, poslední skupinou nemusíme aktivně hovořit, ale je dobré, aby věděla, že o ni víme. Tím se snižuje riziko že provedou něco, co by nás mohlo poškodit.

Pokud jste malým zaměstnavatelem, vaše HR zvládne s bývalými zaměstnanci komunikovat individuálně. Pokud větším, potřebujete na to proces. V obou případech platí, že je dobře, aby o vás váš bývalý kolega uslyšel alespoň dvakrát do roka a nejméně jednou v režimu osobní komunikace.

Komunikační médium

Standardním nástrojem komunikace prakticky s kýmkoli je v dnešní době elektronická pošta, ta ale může v našem případě fungovat ve dvou režimech. První z nich je „neosobní“, kdy bývalý kolega ví, že i když píšeme jemu, nepíšeme pouze jemu nebo při příležitosti, kdy oslovujeme i ostatní (to jsou typicky přání k Vánocům, ale třeba i rozesílky firemního časopisu), druhou osobní, kdy už hovoříme doopravdy s ním. Abychom mohli bývalé zaměstnance oslovovat, potřebujeme, aby nám při odchodu ponechali souhlas se zpracováním osobních údajů. Samozřejmě je dobré disponovat i telefonním číslem, ale bývalý zaměstnanec neočekává, že mu budeme telefonovat jinak, než v naléhavých situacích.

Frekvence a obsah

Zaměstnanci se kterými chceme jen udržet kontakt a nemáme hlubší záměr, nebo operativní potřebu, stačí, když jsou oslovováni dvakrát ročně. Zaměstnanci, kteří nás opustili, ale my bychom je rádi získali zpět nebo využili jinak vyžadují pravidelnější „péči“. Platí, že kromě technických a administrativních otázek má smysl kontaktovat je nejdříve 3 měsíce po odchodu, pak 6 měsíců a pak 9 měsíců. V prvním případě se dá očekávat, že u nich již proběhla adaptace na novém místě a tak budou ochotni se s námi bavit, ve druhém je pravděpodobné, že jim už „spadly růžové brýle“ z nového místa a vidí i jeho nedostatky a ve třetím by se u nich již mohl projevovat pozitivní sentiment, tedy mohli by si vzpomínat na to dobré, co u nás zažili. Ve všech případech je dobré říct, vhodným způsobem tři věci.

První je prosté sdělení, že si na zaměstnance pamatujeme a že jsme na něj nezanevřeli. Druhou pak nějaká zajímavost nebo aktualita z toho, co se právě děje ve firmě. Třetí pak třeba odborná otázka.

Bývalého užitečného zaměstnance v průběhu této komunikace do ničeho nenutíme, ani k ničemu nevyzýváme, ale vždy necháváme tzv. otevřené dveře, tedy funkční kontakt, na který se může obrátit. Pokud se ukáže, že nové místo není tak skvělé, jak si představoval, pravděpodobně projeví zájem o návrat po šesti či spíše po devíti měsících. Mějte na paměti, že toto projevení zájmu může navenek vypadat nenápadně, třeba jako otázka po poměrech nebo novinkách, a je snadné ho minout.

Co s propuštěnými a s důchodci?

Zaměstnance které jsme propustili záměrně se nesnažíme získat zpět a na jejich případné náznaky nereagujeme záměrně, přesto je dobré s nimi udržovat kontakt a ukazovat jim, že o nich víme. Zvláště pro větší zaměstnavatele je pak důležitou i otázka komunikace se seniory, tedy penzionovanými zaměstnanci. Tito lidé mohou být firmě užiteční, protože mají děti, vnoučata a často i vliv na své přátele a blízké, které mohou jako zaměstnance doporučit či přímo přivést (velmi úspěšná náborová akce jednoho průmyslového podniku v situaci, kdy nebyli žádní uchazeči na trhu práce využívala právě bývalých zaměstnanců a jejich doporučení). Je jen na nás, kolik času a energie jim chceme a můžeme dát. 

Hledáte cestu, jak správně a efektivně využít vaše bývalé zaměstnance? Rádi vám pomůžeme.