11. 9. 2017
Mám ve svém týmu člověka. Je to specialista, velmi nutně jej potřebujeme. Svou práci vykonává velice profesionálně a kvalitně. Bohužel je ale také na ostatní velmi břitký, arogantní, někdy dokonce vulgární. Nemá přímou zodpovědnost za lidi, ale kolegové s ním nechtějí spolupracovat a já na něj nemám žádnou páku…
odpovídá: PhDr. Vojtěch Bednář
Cenný, ale přitom sociálně problémový člověk není žádnou výjimkou. Zvláště mezi špičkovými specialisty se tito lidé nacházejí. Řešením v žádném případě není doufat, že tito lidé své chování časem „pochopí“ z náznaků a nesouhlasu okolí, ale je potřeba s nimi aktivně pracovat a způsob komunikace s okolím řešit.
Prvním a nutným krokem je specialistovi říct, že s ním chceme hovořit ne o stylu ale způsobu jeho práce, ale o jeho komunikaci s okolím. Pokud si svůj deficit uvědomuje, a chce spolupracovat, je to dobře. Pokud ne, nebo pokud jej popírá či snižuje, měli bychom mu pozitivně vysvětlit zásady spolupráce s kolegy. Důležité je, že bychom neměli nic vyčítat, ale naopak upozornit na to, jak se správně chovat. Tyto zásady je potřeba připomínat. Přitom bychom se měli snažit vyhnout konfliktu s pracovníkem, v konfliktu není možné měnit chování.
Pokud dotyčný chce spolupracovat, můžeme jeho chování změnit. Pokud ne, měli bychom udělat taková opatření, aby jeho spolupráce s ostatními byla pokud možno co nejvíce izolovaná. Formální komunikace, nejlépe písemná, jasné zadávání úkolů, jasné předávání kompetencí. Problémový pracovník by neměl být vybaven pravomocí hodnotit ostatní. Hodnocení by mělo probíhat z neutrální strany nadřízeného.
V některých případech pomáhá, pokud můžeme problémového pracovníka vložit do pracovního páru s jiným, který je na podobné profesní úrovni jako on, ale je společensky bezproblémový. Tento člověk může na svého „partnera“ pozitivně působit a jeho chování změnit. Rovněž je v pořádku, aby mu jeho přímí kolegové dávali jasně najevo, že si přejí konstruktivní spolupráci, ale dělali to pozitivní cestou (ukazujeme jak se chovat, nevyčítáme negativní chování). Na slušné komunikaci musíme jasně trvat.
Změna chování problémového pracovníka je pomalý a složitý proces, ale často se dá zvládnout. Pokud ne, nezbude, než jej izolovat. Není-li možné jej izolovat, a situace nejeví známky zlepšování, měli bychom zvážit jeho převedení na jiné pracoviště a mimo stávající kolegy, případně propuštění.