12. 9. 2026
Paní Eva je vedoucí oddělení a přímá nadřízená asi čtyřiceti zaměstnanců. Reálně jich je ale ve firmě mnohem méně. Část lidí pracuje z home office, část na jiných pobočkách a pracovištích, někteří u klientů.
Styl a práce paní Evy jsou založeny na vytváření prostředí pro zaměstnance. Snaží se, aby všichni měli to, co potřebují. I když komunikuje se svými podřízenými, řada z nich jí opravdu osobně zná jen minimálně a je pro ně osobou co píše e-maily a hlasem v telefonu. Přesto vše funguje.
Ve firmě probíhají změny a ty se nevyhnutelně dotknou také oddělení paní Evy, která samozřejmě zodpovídá za jejich provedení. Změny znamenají celou řadu nových, pro zaměstnance ani ne tak nepříjemných či negativních jako spíše nezvyklých úkolů. Někteří ze zaměstnanců, zejména ti „mimo“ – a není jich málo se zdráhají je vykonat. Paní Evě odporují, snaží se diskutovat. Vrcholem byl kolega, který na zadání Evě odpověděl, že by rád mluvil s „tím, kdo to tady vede“.
Je zjevné, že paní Eva nemá u části zaměstnanců autoritu, a že spíše než jako šéfovou ji berou jako servis, či, jak se jeden také v její nepřítomnosti vyjádřil: „šedou myš“. To je špatně. Jenže změny musí proběhnout a vyměnit paní Evu za někoho ráznějšího nelze. Co s tím udělat?
odpovídá: PhDr. Vojtěch Bednář
I když víme, že s touto odpovědí nezískáme mnoho popularity, pravda je taková, že pokud je zapotřebí provést rychlé a razantní změny měl by je v současné situaci dělat někdo jiný, než paní Eva. Ta může zůstat vedoucí pracoviště v „klidném“ období, ale snahy diskutovat rozhodnutí a sporadický odpor, který je zřetelný nyní představuje pouhý začátek toho, co se může dít v případě, že se pokusí prosadit něco pro zaměstnance skutečně nepříjemného.
Pokud chceme zvýšit autoritu paní Evy, musíme v prvé řadě zabránit tomu, aby ji zaměstnanci vnímali jako „šedou myš“, nebo přesně řečeno, jako servisního zaměstnance, který jim sice vytváří podmínky, ale který nad nimi nemá žádnou moc. Toho bohužel není možné dosáhnout ze dne na den, ale pouze postupnými kroky. Prvním by mělo být „zvýraznění“ paní Evy ať už co se týká toho, jak vypadá nebo jak mluví, aby se pro kolegy stala snáze rozpoznatelnou. Druhým krokem pak nastavení pravidelných setkání zaměstnanců s paní Evou, při kterých bude jasná její role autority (bude například rozdávat lidem úkoly). Toto je samozřejmě problém v situaci, kdy je velká část zaměstnanců mimo firmu, ale nejde o nic, co by se nedalo zvládnout buď online nástroji, nebo (tvrdě, ale s touto cestou máme lepší zkušenosti) tak, že se po nich bude striktně vyžadovat pravidelná, ale ne moc častá přítomnost na pracovišti.
Paní Eva by měla jak už bylo řečeno začít aktivně zadávat úkoly, ale také aktivně hodnotit práci, dávat zpětnou vazbu. U manažerů kteří „vytváření podmínky“ je velice časté, že se snaží dávat zpětnou vazbu nepřímo – pochvala je z jejich pohledu, když dám lidem něco navíc, „trest“ když jim to nedám. To je ale nejednoznačné a pro lidi velice často nečitelné, zpětná vazba musí mít jasný charakter.
Přejeme hodně úspěchů!
Tímto tlačítkem nám dáte vědět, že se vám článek líbil. Nejde o sdílení na sociálních sítích.
