28. 5. 2018   PhDr. Vojtěch Bednář

Na začátku historie firmy, v roce 2005, byli dva přátelé, tehdy živnostníci, kteří se rozhodli spojit své podnikání dohromady, a služby které doposud nabízeli každý zvlášť, dál poskytovat pod společnou značkou. Když začínali, neměli v plánu žádný radikální růst, ani agresivní vzestup, po pravdě řečeno uvažovali nejvýše o tom, že si najmou jednu administrativní sílu.

Firma však byla úspěšná, a po deseti letech, v roce 2015, se rozrostla na rodinný podnik obou původních zakladatelů a jejich blízkých. S celkem šestnácti zaměstnanci nyní obhospodařovala mnohem širší agendu než na začátku, pracovala pro pestrou škálu klientů, s většinou spolupracovala dlouhodobě. Právě v té době ale přišly problémy.  Zakladatelé se postupně rozcházeli v názoru na to, kam by se mělo dále jejich podnikání ubírat. Jeden z nich se navíc dostal do složité finanční situace, a tak nabídnul druhému odkoupení podílu. Bohužel druhý sám si jej bez financování nemohl dovolit, a financování nechtěl. Navíc se obával, co po odchodu partnera udělají zaměstnanci. Nakonec se tedy oba dohodli, a po roce hledání a roce a půl příprav firma od začátku roku 2018 přešla pod křídla nového majitele, nadnárodní korporace. Oba zakladatelé v ni zatím zůstali jako zaměstnanci.

Bohužel nastávají problémy. Korporace chce maximálně využít znalostí a zkušeností firmy, ale současně z jejich portfolia chce část agendy, zatímco část není podstatná. To vytváří tlak na zaměstnance, někteří budou muset změnit svou specializaci, a nad jinými nyní visí otázka, zda neodejít. V normální firmě by se to neřešilo, ale jsou to příbuzní a blízcí. Na ředitele je tak vyvíjen tlak, ale jejich možnosti něco ovlivnit jsou omezené.

Agendy firmy se s v některých ohledech s tím, co koncern dělal už dříve, překrývají. Mateřská společnost si chce prozatím ponechat původní týmy, výhledově je hodlá do nové akvizice absorbovat. Nyní však do firmy chodí „na stáže“ zaměstnanci technicky vzato od konkurence, nebo alespoň takto jsou vnímáni. Management není sto svým kolegům přesně vysvětlit strategii, dílem proto, že ji sám nezná. Roste nejistota a nervozita. Od firmy se očekává, že bude v mnohem větší míře obsluhovat vnitřního zákazníka v rámci korporace. Což je logické, ale také je to nepříjemná změna. Od zakladatelů – ředitelů se očekává, že to vše dokáží vysvětlit svým kolegům. Ale ti to nyní moc nezvládají, a navíc by sami zřejmě rádi časem firmu opustili.

Výsledkem tak je, že rodinná firma se nejen postupně integruje do korporace, ale současně vnitřně rozpouští. Lidé nemají jistotu, rostou vnitřní tenze, vzniká prostor a potenciál pro konflikty, který zde dříve nebyl. Je velmi těžké přizpůsobovat se dalším a dalším změnám, a každá „drobná maličkost“ jako nárůst administrativy představuje potenciální zápalku většího problému.

Zvládnout takovou situaci není snadné, ale lze to, a to ve většině jejich fází. Nezbytná je ale kvalitní příprava, posouzení stavu a navržení vhodných opatření. Pokud podobný problém trápí i vás, vězte, že v něm nejste sami.  Rádi vám pomůžeme.