10. 12. 2018   PhDr. Vojtěch Bednář

Provedli jsme výzkum mezi zaměstnanci, ze kterého vyplynulo, že si stěžují na „špatnou komunikaci“. Tušili jsme něco podobného, ale teď nevíme co to znamená, ani co s tím máme dělat. Naše firma má přeci firemní zpravodaj a nástěnky…

Poznáváte tento problém? Pokud ano, nejste s nim rozhodně sami. „Špatná komunikace“ patří mezi velmi často indikované problémy, které ať už vycházejí z vnitro firemních výzkumů a nebo je sdělují zaměstnanci. Je velice obtížné je přitom uchopit, interpretovat, je velmi těžké říct, co vlastně znamenají. Firmy, respektive manažeři se velmi často brání stejně, jako v podnadpise tohoto článku. Ale my přeci se svými zaměstnanci komunikujeme, říkají…

Především je potřeba si uvědomit, že pod pojmem „špatná komunikace“ se schová prakticky cokoli. Od skutečného nedostatku informací, přes z pohledu zaměstnanců nelogické a zmatené chování managementu, po svévoli či pasivitu na straně liniového managementu. „Špatná komunikace“ určitě neznamená špatný firemní časopis, ani chybějící nástěnky, podstatu problému musíme hledat někde úplně jinde.

Pokud se s tímto problémem setkáváte, ještě než jej začnete jakkoli řešit je potřeba jej přesně definovat. Co přesně se pod pojmem „špatná komunikace“ skrývá. Není to jednoduché, protože lidé jej často používají spíše jako výmluvu a náhradní zdůvodnění než jako popis skutečných potíží. Je potřeba zjistit konkrétní problémy, konkrétní situace ve kterých se „špatná komunikace“ projevila a je potřeba jich znát co nejvíce, protože jedině tak zjistíme, co přesně se za ni doopravdy skrývá.

Pokud se to podařilo, je potřeba hledat úzké místo. Přesná kombinace problémů je vždy individuální, ale nejčastějšími jsou:

  • Management nedává zaměstnancům informace o stavu firmy a jejím fungování
  • Management nedostatečně vysvětluje změny a závažnější rozhodnutí
  • Management nedává zaměstnancům najevo, že stojí o jejich názory
  • Firma nemá fungující komunikační kanály směrem k zaměstnancům a pro zpětnou vazbu
  • Probíhá větší množství rychlých změn, zásadních manažerských zásahů
  • Střední a nebo liniový management se chová jako „zátka“, nepředává informace, nespolupracuje na jejich sdílení

Ačkoli zde platí lidové pravidlo že „ryba smrdí od hlavy“, působení nižšího a středního managementu bychom neměli podceňovat. Velmi často se totiž stává, že nejvyšší vedení firmy má nejlepší úmysly i strategie, ale jeho snahy narážejí tam, kde je ve firmě reálná moc, a to je o několik pater pomyslného žebříčku níže.

Problém „špatné komunikace“ nevyřeší žádný radikální řez, žádné drastické opatření. Nekreslete tlusté čáry, nesnažte se o dramatická vystoupení. Nejlepší je zachovat rozvahu a jít cestou dílčích kroků, které zkombinují dvě současně probíhající věci:

  1. Ovlivní identifikovanou příčinu problému
  2. Dají nevelký, ale dobře viditelný bezprostřední impulz, malé ale jasné zlepšení situace. Impulz bude směřovat přímo na zaměstnance kterých se přímo dotkne.

 

Kombinace obojího vyřešení situace nezaručí, ale je to nejvíce osvědčená a nejspolehlivější cesta, která k němu povede. Samozřejmě každá situace a každá firma je jiná, a proto, pokud i vás trápí problém špatné komunikace, kontaktujte nás a my vám rádi pomůžeme.

PhDr. Vojtěch Bednář

PhDr. Vojtěch Bednář

Specializuji se na otázky vedení, motivování, řízení lidí ve firmách, vytváření a udržování firemní kultury. Učím manažery na všech úrovních pracovat s lidmi tak aby firmu vnímali jako součást svého života, aby jejich práce byla efektivní, smysluplná a naplňovala potřeby firmy i jich samotných.

více o autorovi
články autora

Mgr. Petr Hlušička

Mgr. Petr Hlušička

Odborný psycholog zabývající se především aplikovanou psychologií v oblasti lidských zdrojů.

více o autorovi
články autora

PhDr. Jan Drahoňovský

PhDr. Jan Drahoňovský

Psychologické poradenství v rámci firmy i osobního života, školení, semináře

Témata: Komunikační pasti a bariéry, přesilové hry a manipulace, stresové zatížení, propojení práce a osobního života, existenciální dilemata apod.

více o autorovi
články autora


© 2019 Firemní sociolog | ISSN 1805-6520