7. 9. 2012   PhDr. Jan Drahoňovský

Jestliže se na vás šéf mračí, nepochválí vás a ještě vám dává nepopulární úkoly, pravděpodobně neuspokojujete nějaké jeho vnitřní očekávání:

• Jednoduše nepodáváte takové výkony, jaké od vás očekával. 
• Má dojem, že se nad něho nějakým způsobem vyvyšujete, nedostatečně ho uznáváte jako vedoucího nebo dokonce jako člověka. (Bude hledat cesty, jak vám “srazit hřebínek”.)
• Jdete proti řádu, který vedoucí nastavil, příliš vybočujete.  (Bude mít tendenci vás zase “srovnat do lajny”.)
• Příliš často ho obtěžujete s prkotinami, lezete mu až do osobní zóny v kanceláři apod. (Nedivte se, když najednou začne namísto vstřícnosti reagovat popudlivě.)
• Připadáte mu příliš nudný a nezajímavý – nepřinášíte žádné výzvy, žádné otázky k zamyšlení, jen se vezete.
• Dělá si starosti s tím, že ho nemáte rád. (Zdá se to nepravděpodobné, ale stát se to může.)
• Nabyl dojmu, že nějakým způsobem ohrožujete jeho místo. (To by pro vás mohlo být velmi nebezpečné, protože na psychologické úrovni se jedná o ohrožení bytí samého! Může se stát, že půjdou stranou veškerá pravidla slušnosti a férovosti.)
• A úplně na závěr zbývá možnost, že vás nemá rád apriori, třeba kvůli věku nebo vzhledu. (S tím nenaděláte vůbec nic a také byste se tím neměli trápit.)

Jak to nejlépe řešit? Za prvé, vyčkejte a nepanikařte. Každý má někdy špatný den nebo týden. Pokud se to stalo jednou, nemusí to znamenat vůbec nic. Pouze pokud sledujete třeba několik týdnů po sobě negativní signály od šéfa, je jasné, že mu něco vadí. Proč má k vám negativní postoj, to ví ve skutečnosti jen on sám. Řešení je tedy až banálně jednoduché – zeptejte se ho. Není však vhodné být příliš konfrontační (“Co proti mě furt máte?”). Mnohem vhodnější je tento nebo podobný postup:

“Máte na mě chvilku? Chtěl bych se poradit, jak bych mohl být pro firmu užitečnější. A poslední dobou se mi zdá, že vám něco na mém chování vadí, ale nevím co a rád bych to zlepšil, abychom my dva spolu dobře vycházeli.”

Věřte, že takovou upřímnost, která zároveň neobviňuje (win-win strategie) váš nadřízený moc často neslyší. A ještě ho žádáte o radu, to dělá skoro každému dobře. Nebuďte překvapeni, když to zafunguje.

A nyní ta náročnější fáze: poslouchejte ho! Ve skutečnosti většina lidí přesně to neumí, začne se v ten moment obhajovat, vykrucovat a bránit. Tím se hovor ale spíše zablokuje. Je možné, že váš šéf dostává informace o vás z nepřesného zdroje. To mu můžete s klidem vysvětlit, ale až ve třetí fázi, kdy přestane mluvit (což mnohý nevydrží). Ale nejspíš na jeho řeči bude něco pravdy. Ať už vám řekne cokoli, nejedná se o žádnou tragédii. Nevěšte hlavu, v klidu si rozvažte, co jste schopni a ochotni zlepšit a co už ne. A pak se do toho neprodleně pusťte. Tento postup může mít mnohdy až podobu zázračné pilulky, která pomůže pročistit vzduch. Je taky docela dobře možné, že od vás šéf očekává věci, které nikdy nebudete ochoten akceptovat (třeba zůstávat v práci každý den dvě hodiny přesčas). A to je třeba jasně sdělit. Když to pochopí, zpravidla se váš vztah zlepší. 

Jakmile ale všechno popře a bude vám tvrdit, že s vámi žádný problém nemá, že oceňuje vaše pracovní nasazení atp. a vy přitom z jeho chování pozorujete delší dobu pravý opak, okamžitě se mějte na pozoru!! Pro jistotu zopakujte, že jeho zpětná vazba je pro vás důležitá a cokoli mu vadí, pokusíte se zlepšit, protože vám záleží na dobrých vztazích na pracovišti. Pokud nadále bude mlžit a odmítne vám sdělit cokoli negativního, poděkujte, omluvte se, že jste ho otravovali s takovou prkotinou a vypadněte. A potom si okamžitě dejte do pořádku všechny své věci a soustřeďte se, abyste neudělali nějakou zbytečnou chybu. Máte totiž ve svém šéfovi nepřítele! Možná jste mu v minulosti nějak ublížili, ani nevíte čím, možná na vás někdo donáší nepravdy, možná mu vadí, že máte zrzavé vlasy (to není až tak neobvyklý důvod zášti, jak by se mohlo zdát). Každopádně vám to neřekl na rovinu a tím pádem vás chce uklidnit a pak vás omést za nějakou chybu. Kdyby mu nevadilo skutečně vůbec nic, znamenalo by to, že nechce, abyste se zlepšovali, protože jste už dosáhli svých limitů. A to se nezdá příliš pravděpodobné.

Jak říká Ivo Toman, zpravidla jen dva lidé vás dovedou vytáhnout z průšvihu: váš nadřízený a právník. A s kým se radí lidé, když se řítí do průšvihu? Především s přáteli, kolegy, partnerem nebo rodiči. Pokud se jedná o skutečný průšvih, nikdo z nich vám nepomůže. Naopak, můžou vám svou dobře míněnou radou ještě víc ublížit. Prosím, raďte se se svým nadřízeným, dokud je čas. To neznamená, že ho budete otravovat s každou nicotností, ale záležitosti v práci, které vás skutečně trápí, byste  s ním probrat měli. I v případě, že mu nejde o vaše dobro, tímto aktem porady se mezi vámi vytvoří rovnoprávnější vztah a vznikne jakási platforma, na které můžete stavět své požadavky v budoucnu. A to vám dává ohromnou výhodu nad těmi, kteří na šéfa nadávají a přitom se ho bojí. Výsledek je ten, že k němu jdou až ve chvíli, kdy musí, zpravidla když něco provedou. Co je lepší, ponechám na vás.