26. 11. 2012 PhDr. Vojtěch Bednář
Pozitivní mentoring, tedy poskytování informací, zkušeností, osobní expertízy a podpory je velmi efektivní cestou rozvoje podřízených. Jeho využití ale není možné všude, a už vůbec ne vždy. Máme mentorovat?
Mentoring je metoda rozvoje a podpory zaměstnanců, která je založena na předávání pozitivních zkušeností, inspirace a na osobní spolupráci mentora a mentorovaného. Některé znalosti nelze přenášet a dovednosti rozvíjet jinak, než prostřednictvím mentoringu. Přesto má mentorování svá pravidla, a pokud se jimi neřídíme, nejen, že neplní svůj účel, ale může se otevřeně obrátit proti našim zájmům.
Máme mentorovat?
Vzhledem k přednostem, které mentorování přináší určitě ano. Musíme si ale nejprve odpovědět na řadu otázek. Hlavními jsou
- Je tato technika vhodná k dané situaci?
- Je akceptovatelná jak pro mentora, tak pro mentorovaného?
- Hodí se mentor k mentorovanému a naopak?
Pokud je odpověď na kteroukoli z otázek ne, nemá v našem případě mentorování prostor a snahou o jeho použití bychom velmi pravděpodobně více ubližovali, než podporovali. Ale i když si na všechny jsme schopni odpovědět ano, nemáme vyhráno.
Jak mentorovat?
Pro úspěšný Mentoring je klíčové, aby byl mentor reálným odborníkem ve svém oboru, v oblasti, v níž má mentorovat. To ale nestačí. Mentorování jako forma rozvoje je totiž dovednost, a zdaleka ne každý, kdo je odborníkem na jakoukoli práci, je rovněž dobrým mentorem. Klíčové je, aby dovedl nejen své znalosti uplatnit, ale aby se též o ně uměl podělit. Pokud to nedovede, nemůže, nebo dokonce nechce, nemůže být dobrým mentorem a tato práce s ním by byla patrně ztrátou času a zbytečnou investicí jak pro něj, tak pro mentorovaného.
Základem mentoringu jako takového jsou dvě věci: jednak důvěra mezi oběma zúčastněnými a poměrně blízký vztah, který spolu musí umět navázat, jednak alespoň přibližná definice cílů, které má Mentoring přinést. Zatímco první z uvedených věcí představuje problém pro řadu vedoucích, ale i odborníků, kteří si mentorování představují často jen jako kritiku podřízeného s cílem jej vylepšit, s druhou z podmínek mívají naopak problém i velmi dobří profesionálové – mentoři, kteří by raději předávali „ducha“, než konkrétní poznatky. Pro úspěšný Mentoring jsou nicméně nutné obě.
Samotný Mentoring pak v podstatě není ničím jiným, než dlouhodobou, důvěrnou komunikací mezi mentorovaným a mentorem, která se sestává z předávání zkušeností, informací, ale především osobní odborné podpory mentorovaného. Pokud se nám jej podaří v těchto intencích udržet, bude nám pomáhat, a sloužit.