27. 12. 2012 PhDr. Vojtěch Bednář
Je po vánocích. Kapr byl sněden, kolekce na stromku vyrabována a v našich duších je v lepším případě klid a mír. Bohužel nejen kila navíc jsou následkem, který po nich můžeme velmi dlouho nést. Jedním z horších je upřímná snaha o obdarování zaměstnanců.
Dorazil k vám do firmy ježíšek? A pokud ano, byl štědrý ke všem stejně, nebo ke všem podle jejich zásluh? Pokud je to druhé blíže realitě, kdo rozhodoval o tom, kdo je více, a kdo méně zasloužilý?
Vánoce jsou jedním z mála okamžiků nejen v kalendářním roce, který můžeme využít k tomu, abychom obdarovali toho, na koho nám záleží, kdo je pro nás důležitý, nebo komu chceme prostě ukázat, že má naši pozornost. Jsou-li tím obdarovaným zaměstnanci, musíme si uvědomit, že ježíškem jsme v tomto případě my, a že důsledky našich činů mohou trvat mnohem déle, než jen do konce vánoční dovolené.
Protože pokažený vánoční dárek je prakticky nemožné napravit, pojďme se nyní alespoň podívat na to, zda jsme při jeho volbě postupovali tak, aby důsledky byly pro nás co nejvíce pozitivní, a aby se snížila pravděpodobnost toho, že se náš vánoční dárek stane našim vánočním peklem. Zda jsme byli tím správným Ježíškem. Je to snadné; v několika otázkách.
Všem stejně?
Pokud jsme se rozhodli obdarovat všechny naše podřízené stejným způsobem, a ve stejném rozsahu, podpořili jsme pravděpodobně jejich morálku, pokud tedy při pohledu na ono reklamní tričko, propisovačku a hrníček s logem naší firmy neskřípají zuby a nevyčítají nám, že vzhledem k Ferrari, ve kterém se (v jejich očích) vozíme, jsme si mohli dovolit více, zvlášť když nám na to Ferrari vydřeli oni. Že by nepatrné zvýšení hodnoty dárku znamenalo podstatný nárůst nákladů? Nevysvětlíte. Pokud ovšem dárek nebyl zcela marginální, je možné, že nyní máte, na několik dnů, pověst grantů. Vaši podřízení vás budou chválit a adorovat ovšem pozor; včerejší rekord je zítřejší norma, takže příští rok se od vás bude očekávat víc. Nebo už na velikonoce.
Nejlepšímu?
To klubko rukou a nohou, ze kterého sem tam vypadne roztrhaný kus šatstva, či zub, jsou vaši podřízení, kteří spravedlivě trestají jednoho nejlepšího, který byl poctěn tou ctí, že jste jej vánočně obdarovali. Je jedno, zda ostatní dostali propisovačku, nebo úhledně zabalené nic. Prostě a jednoduše právě on byl obdarován, ale v očích svých kolegů si to nezasloužil. A ti mu pak budou dělat peklo. Že si podle vás dar naopak zasloužil velmi? Možná ano, ale je z klubka, které se podezřele blíží oknu (jsme ve čtvrtém patře) je patrné, že jste to nepříliš dobře komunikovali.
Vůbec nikomu?
Pokud Ježíšek vaši firmu minul, sem tam někdo zatlačí slzu, ale s nejvyšší pravděpodobností se nic nestane; konečně pro mnohé je dneska dárek už jen to, že tu práci mají. Je ale možné, že jste prošvihnuli docela pádnou příležitost udělat něco pro své podřízené, co sice nebude znamenat okamžitý nárůst jejich výkonu, ale co dlouhodobě pomůže, a taky, pokud se tito dostanou do kontaktu s kolegy z jiných firem, a ti obdarování byli, může jejich výkon naopak klesnout, protože právě zažívají frustraci. Zvlášť, pokud jde o firmy z podobného oboru podnikání.
Ústně a symbolicky
Je jako by se nestalo. Pokud jste ovšem cokoli slíbili, dávejte pozor na to, aby byl slib splněn. Vánoční sliby jsou totiž brány jako podstatně závaznější, než jakékoli jiné. Proto pozor na ně; vaši zaměstnanci si pamatují i to, co vy už dávno ne.
Tip: Líbil se vám článek? Přečtěte si druhý díl
Přejeme vám dobrou volbu při výběru vánočního dárku svým zaměstnancům. A také hodně úspěchů při jeho vysvětlování. Umění dobře prodat je více, než možnost darovat drahé věci. I maličkost s ním nabývá hodnoty klenotu. Tak ať jste úspěšní!