25. 11. 2013   Mgr. Petr Hlušička

Jaké jsou vlivy a dopady běžně používaných způsobů motivace? V čem mají výhodu a o co nás naopak připravují?

Když se budeme bavit o motivaci, tak v první řadě musíme zmínit základní principy a systémy, dle kterých ji můžeme dělit. Jedno ze základních dělení je dle dvou dvoupólových os. Dle první dělíme motivaci na pozitivní či negativní. U první jsme motivováni něčeho dosáhnout, protože něco získáme. V druhém případě naopak dosáhnutí znamená, že se vyhneme nechtěným následkům. Druhá osa nám motivaci dělí na oblast vnitřní a vnější motivace. U první jsme motivováni sami a chceme něčeho dosáhnout, v druhém případě naopak někdo chce po nás dosažení určitého cíle. (Více o tomto dělení naleznete zde http://www.firemni-sociolog.cz/clanky/142-motivace-zamestnancu )

Tip: navštivte naši nabídku otevřených seminářů


Ve většině společností se využívá standardní vnější motivace za pomoci finančních odměn či postihů. Jejich výhoda se pro některé může zdát zajímavá, ale většina z nás si uvědomuje jejich pomíjivost a neefektivitu. Působení takového motivu se po čase přizpůsobíme a po čase nás přestane dostatečně motivovat. Můžeme často i takový motiv přímo i vyžadovat za naši aktivitu. Tento systém navíc v lidech potlačuje vlastní přirozenou touhu k aktivitě.


Co je ale daleko zajímavější, jsou zjištění, které vychází ze studií zaměřených na vliv finanční motivace na lidskou výkonnost. Většina experimentů, které na toto téma proběhlo, potvrzují naše zjištění, které jsou známa již od 40 let minulého století.


Jedna z poměrně zajímavých studií na toto téma vychází z experimentu Karla Dunckera. Lidé mají za úkol vyřešit následující úlohu. Na stole, který je u zdi, se nachází svíčka, krabička připínáčku a zápalky. (http://minimalistthought.files.wordpress.com/2010/04/candle-problem.jpg)  Jejich instrukce je, aby danou svíčku umístili zeď tak, aby následně nekapal horký vosk na stůl.


Napadá Vás správné řešení? 


Správné řešení spočívá v tom, že musíte vysypat připínáčky, krabičku jimi připnout na zeď a na ni umístit svíčku. (http://stevecorn.com/wordpress/wp-content/uploads/2009/09/Candle02.jpg)Řešení spočívá v opuštění „funkční fixace“, která způsobuje, že určité věci vnímáme pouze v ohledu jejich původní funkce, ke které byly určeny např. rtěnku vnímat i jako prostředek ke psaní. A právě pro překonání této funkční fixace musíme začít uvažovat kreativně.


Tento experiment byl následně Samem Glucksbergem rozšířen o vliv finanční motivace. Účastnici experimentu byli rozděleni na dvě skupiny. Členové jedné skupiny byli motivováni finanční odměnou, kterou obdrží, když tento úkol vyřeší rychleji než ostatní účastníci. Druhé nebylo přislíbeno nic.

Jaké byly dle Vás výsledky?

Výsledky byly naprosto jasné. Členové skupiny, kterým byla přislíbena finanční odměna, naprosto selhali. Jejich průměrný čas vyřešení této úlohy byl o 3,5 minuty delší než u skupiny druhé.

Bez finanční odměny: 7:41 min
S finanční odměnou: 11:08 min

Pro porovnání byla provedena za obdobných podmínek ještě druhá varianta tohoto experimentu, kdy na stole jsou připínáčky položeny volně vedle prázdné krabičky (nedochází k funkční fixaci) a řešení je zřejmé. (http://stevecorn.com/wordpress/wp-content/uploads/2009/09/Candle03.jpg)

V tomto případě skupina motivovaná finanční odměnou dosáhla řešení rychleji.

Bez finanční odměny: 4:59 min
S finanční odměnou: 3:40 min

Jak je to možné? Co má vliv na to, že v prvním případě byla skupina motivovaná finanční odměnou pomalejší? Navíc se potvrdilo, že se vzrůstající výší finanční odměnou jsou výsledky ještě horší.

Finanční motivace působí na soustředěnost na cíl, ale tím zároveň ztrácíme schopnost přemýšlet a kreativně uvažovat nad problémy.  Člověk dostává „klapky na oči“. Čím vyšší odměna, tím vyšší je tato soustředěnost a vyšší výkon. Ovšem pouze v případě, že se jedná o jednoduchou, až mechanickou činnost, která nevyžaduje použití kognitivních schopností.

Co to pro nás znamená? Finanční motivace funguje, ale pouze v omezených podmínkách činností, které nevyžadují nad ní hlouběji uvažovat. V okamžiku, že potřebujeme, aby lidé přemýšleli a kreativně tvořili, tak jim v tom naopak finanční motivace zabrání.

Naším cílem by tedy nemělo být používat pouze „vnější“ a „pozitivní“ motivaci v podobě finančních odměn, ale poskytnout lidem prostor k tomu, aby nalezli svoji „vnitřní pozitivní“ motivaci.

Máte s tím zkušenosti? Co se Vám osvědčilo? V pokračování tohoto článku si o tom povíme víc.

Přihlásit odběr na LinkedIn

PhDr. Vojtěch Bednář

PhDr. Vojtěch Bednář

Specializuji se na otázky vedení, motivování, řízení lidí ve firmách, vytváření a udržování firemní kultury. Pracuji s manažery a vedoucími pracovníky na všech úrovních a pomáhám jim pracovat s lidmi. Efektivně, smysluplně a přátelsky.

více o autorovi
články autora

Mgr. Petr Hlušička

Mgr. Petr Hlušička

Odborný psycholog zabývající se především aplikovanou psychologií v oblasti lidských zdrojů.

více o autorovi
články autora

PhDr. Jan Drahoňovský

PhDr. Jan Drahoňovský

Psychologické poradenství v rámci firmy i osobního života, školení, semináře

Témata: Komunikační pasti a bariéry, přesilové hry a manipulace, stresové zatížení, propojení práce a osobního života, existenciální dilemata apod.

více o autorovi
články autora

Mgr. Jakub Oliva, LL.M.

Mgr. Jakub Oliva, LL.M.

Jako advokát s výlučnou specializací na pracovní právo jsem s našimi klienty absolvoval nespočetně kontrol ze strany inspekce práce, stejně tak jako mám za sebou nepřeberná jednání s odborovými organizacemi a soudní řízení týkající se pracovního práva (pracovní úrazy, nemoci z povolání, odstupné, neplatné výpovědi a okamžitá zrušení, spory z kolektivních smluv, diskriminace, náhrada škody aj.).

více o autorovi
články autora


© 2024 Firemní sociolog | ISSN 1805-6520