24. 4. 2017 PhDr. Vojtěch Bednář
Ať se nám manažer líbí, nebo nelíbí, ať jsme s výkonem jeho práce spokojeni, či nespokojeni, manažer je a musí být autorita, a jeho slovo by mělo být podřízenými respektováno. Pokud respektováno není, zaděláváme si na velký problém, bez ohledu na to, jak chytrá či kompetentní jeho rozhodnutí jsou.
Asi každému manažerovi se už stalo, že vydal příkaz, který nebyl podřízenými respektován. Dojde-li k tomu jednou nebo dvakrát, jedná se o mrzutost, která není příjemná, ale která se obvykle rozumným způsobem vyřeší. Jestliže ale dochází k pravidelnému nerespektování vůle manažera ze strany jeho podřízených, je zapotřebí jednat. Je přitom jedno, jak inteligentní a nebo kompetentní rozhodnutí tohoto manažera jsou, jednoduše proto, že autoritu je nezbytné respektovat tak, jak je, a až teprve poté, co jí respektujeme můžeme vznášet námitky a připomínky.
Není-li manažer schopen si sjednat pořádek sám, je to práce jeho nadřízených. Otázka, zda jsme za manažera zvolili správného člověka je na místě, ale až jako druhá. Na prvním je potřeba se věnovat podřízeným.
Seniorní manažer by měl vyslechnout, proč nebyl nadřízený respektován, ihned následně bychom však měli dát jasně, srozumitelně a hlavně nekompromisně najevo, že rozhodnutí je závazné a že je potřeba ho splnit. Výjimkou z tohoto pravidla je situace, kdy manažer rozhodl způsobem, který by mohl být skutečně poškozující, a podřízení tím, že jej nerespektovali předešli škodě.
Ve všech ostatních případech je ale potřeba ukázat, že autorita má přednost před osobními dojmy, ale současně, že pokud nastává situace, kdy jsou zaměstnanci s manažerem nespokojeni a nebo mají obavy, existuje někdo, kdo je vyslechne. Podmínkou toho, aby je vyslechnul je, že prostě musí respektovat.
Z našich zkušeností lze říct, že tento postup ve většině případů zabírá, protože jej lidé vnímají jako logický a srozumitelný. Dáváme prostor ke zpětné vazbě, nasloucháme zaměstnancům, ale současně striktně a jasně požadujeme, aby byla respektována autorita. V případě že nezabere, je namístě přistoupit k sankcím vůči podřízeným. Pokud k ním dojde, měli bychom říct, že nikoho netrestáme zato, že dotyčného manažera nemá rád, nepovažuje za odborníka či za autoritu, ale prostě proto, že jeho slovo je slovem firmy, a to je to, co nebylo vyslyšeno.
Stranou zaměstnanců je potřeba se věnovat i manažerovi samotnému, konkrétně otázce, proč nebyl respektován. Je možné, že udělal dílčí chybu. Je také možné, že se dopustil společenského a nebo osobního prohřešku, a pak je potřeba, aby jeho dopady na zaměstnance řešil. Je možné rovněž i to, že jsme na pozici vedoucího zvolili člověka, který se prostě nedovede rozhodovat, neumí vydávat příkazy, kontrolovat práci, nebo mu chybí komunikační či sociální dovednosti. Je na nás, zda a jak jej podpoříme, či zda se rozhodneme pro někoho jiného, avšak řešení tohoto problému nepatří do pléna zaměstnanců.
Přejeme vám hodně úspěchů. Řešíte-li problémy s autoritou manažerů, rádi vám pomůžeme.