9. 4. 2018 Mgr. Petr Hlušička
Každý z nás se někdy během porad nebo práce setkal s člověkem, jehož chování narušovalo nebo zdržovalo výkon a práci skupiny. Jedním takovým případem může být negativně nastavený kolega.
Negativisté jsou často velmi schopní lidé. Nicméně v okamžiku, kdy nemají kontrolu, tak očekávají automaticky neúspěch. Pravděpodobně může často slyšet výroky typu: "Snažili jsme se, že o to předtím a nefungovalo to. Tak proč by to mělo fungovat teď?" Negativisté mají schopnost tlumit postoj a nadšení ostatních.
Věčný stěžovatel najde chybu na všem, netrvá mu dlouho, než nakazí negativní náladou své kolegy nebo odradí ty optimistické od spolupráce. Jejich okolí obvykle zaujímá obranný postoj. Zásadně není se stavem věcí spokojen a dává to při různých příležitostech najevo. Zaměřuje se na to, co se nedaří nebo je obtížné a patřičně to komentuje. Vzdává se tak zodpovědnosti za dění okolo sebe a svoji vlastní osobu staví do světla dokonalosti. Nezajímá ho možnost sám se angažovat a hledat řešení, jak věci napravit. Sami sebe vidí jako bezmocné, předpisující, dokonalé; nechtějí nést odpovědnost
Při zvládání negativisty se je nesnažte přesvědčit a argumentovat, aby nebyli pesimističtí. Naopak místo toho poukažte na společné úspěchy při řešení podobných situací v minulosti. V případě prezentace nového nápadu či projektu, sami upozorněte na možná negativa a shrňte je, vezmete mu tak vítr z plachet.
V rámci porad a schůzek berte na vědomí vliv negativisty na ostatní, neposkytuje mu otevřený prostor, maximálně mu dejte slovo k vyjádření možných řešení. Dotazy na negativa či slabé stránky směřujte na objektivní a realistické členy týmu. A pokud se přeci jen dostane do negativního záběru, tak danou situaci moderujte a obraťte ji s tím, ať poskytne návrhy, jak ji naopak řešit.
Jeden úspěšný způsob, jak takový typ člověk zvládnout je pomoci jim, aby se zaměřili na perspektivu řešení problémů místo navrhování stížnosti. Prvním krokem je naslouchat jejich stížnostem a poté navrhnout, když se v tom tak orientují, aby nalezli alternativu, jak by bylo možné danou situaci řešit. Taková spoluúčast na dění by mohla pomoci převzít aspoň částečnou zodpovědnost a utišit kritika v sobě.
Důležité je pozorně je vyslechnout, parafrázovat jejich výroky, ale nehodnotit je, nedebatovat o tom, co je pravda a co ne. Doveďte je k tomu, aby se vyjádřili, jak by se měly věci podle nich odehrávat. Prospěšné je pak slovně ocenit každou jejich angažovanost a motivovat je tak k zapojení do činností.