1. 4. 2019 Mgr. Petr Hlušička
Jeden z nejsilnějších impulsů a motivů, které nás vtahují do libovolné činnosti, je naše samotné zlepšování v konkrétní aktivitě. Jedná se o silný impuls, který je pro nás přitom tak přirozený. Jak ale takový mechanismus můžeme využít v pracovním prostředí?
Každý z nás při libovolné činnosti vnímá, zda se mu daří nebo ne. Pokud cítíme, že se zlepšujeme, cítíme uspokojení. Naopak pokud se nám nedaří, tak můžeme tuto aktivitu i vzdát.
V soukromí se většina lidí dlouhodobě věnuje činnostem, v kterých jsou dobří nebo v kterých se zlepšují. Může se jednat o sport, hudbu, tanec nebo libovolné hobby, které nám přináší uspokojení při aktivitě samotné.
Nejinak je tomu v práci. Máme v sobě zabudovaný mechanismus, který nám přináší uspokojení, pokud se posunujeme dopředu ve věcech, které realizujeme.
Velmi často, ale v pracovním prostředí neumíme pracovat s několika faktory.
Vhodné úkoly
Neumíme přiřazovat vhodné lidi na konkrétní činnosti, v kterých jsou dobří nebo mají potenciál se zlepšovat. Proto je vcelku zásadní znát naše podřízené do té míry, že budeme mít dobrý vhled nejen do jejich silných či slabých stránek, ale také do jejich osobních zájmů či náhledu na jejich práci. To nám umožní nejen vybírat vhodné pracovníky, ale také správnou náročnost úkolů, která sama o sobě může mít motivační prvek.
Zpětná vazba
Dalším faktorem je, že neumíme pracovat se zpětnou vazbu (i negativní), která by podporovala naši přirozenou touhu se zlepšovat nebo být dobří v tom co děláme. Velmi často je formalizovaná a týká se pouze naší spokojenosti s výsledkem. V prvé řadě, by měla poskytovat prostor pro vzájemné zhodnocení přístupu a výkonu konkrétního člověka. Samozřejmě také doporučení a podporu jeho dalšího rozvoje, včetně možnosti poukázat na to, jaký posun a zlepšení se u něj za danou dobu odehrálo.
Princip zlepšování můžeme tedy využít či postavit právě na těchto dvou bodech. Zadávat zaměstnancům úkoly a činnosti, pro které mají předpoklady a jsou v nich dobří. Zadávat úkoly takové náročnosti, která způsobí, že se pokaždé musí snažit o něco víc a zároveň budou vnímat takový výkon jako úspěch. Každý člověk je vnitřně motivován svým vlastním výkonem a tím, že se zdokonaluje.
Je důležité brát ohled na vhodnou náročnost úkolů. Příliš jednoduché úkoly se po čase stanou demotivující, a naopak příliš náročné mohou způsobit, že lidé budou jakoukoliv aktivitu předem vzdávat.
Dokázat pracovat s naší vnitřní touhou po zlepšování, klade velký důraz na schopnosti vedoucího a jeho znalosti o podřízených. Přesto, pokud se vám podaří ke svým lidem najít v tomto ohledu cestu, tak se dokážete využít vnitřní motor a touhu se zlepšovat, která dřímá v každém z nás.