19. 9. 2022   Mgr. Petr Hlušička

Při práci s týmem si všímáme především nastavování cílů, produktivity, efektivity a ziskovosti. Na vedlejší koleji, jestli vůbec, zůstává kvalita komunikace a často i vztahy. Ve skutečnosti se ale nemůžeme dopouštět větší chyby, protože právě toto jsou proměnné a podmínky, které nám zásadně ovlivňují od výsledků až po spokojenost.

V současné době nám velké množství výzkumů dává jasnou informaci o tom, že smysluplné vazby na pracovišti jsou hnacím motorem nejen pracovních výsledků. Dotýkají se našich základních lidských potřeb a jsou pro fungování týmu klíčové.

Podle výsledků studií, jsou zaměstnanci s úzkými vazbami v práci produktivnější, kreativnější a jsou schopni navazovat efektivní spolupráci. Včetně tak podstatného faktoru, že téměř nedochází k fluktuaci a případnému pracovnímu vyhoření.

Oproti tomu, kdy na pracovišti nedochází k budování vzájemných vazeb, tak pracovní skupiny dosahují výrazně horších výsledků, zvyšuje se množství konfliktů a je zásadně vyšší vyhoření i fluktuace. Popřípadě dochází k módnímu „quite quitting.“ Na takovém pracovišti se zaměstnanci jednoduše hůře soustředí a ztrácí zájem o práci i své okolí.

Většina populace si uvědomuje význam a hodnotu vztahů, navíc po době, která jim moc neprospívala. Logicky z toho ale můžeme vyvozovat otázku, co pro to na pracovišti můžeme udělat. A jaký vliv na to má nebo může mít zaměstnavatel či vedoucí pracovník.

Odpovědí je, že klíčovou osobou je vždy přímý nadřízený. Dobré vztahy samozřejmě nemůžeme nařizovat, ale můžeme v této oblasti být vhodným vzorem a správnými kroky je podporovat a vytvářet vhodné prostředí.

Vzájemné vazby se vytváří nejen na základě konkrétních účastníků, ale také vhodných podmínek.

Často předpokládáme, že když dáme několik lidí pod jednoho vedoucího, tak vznikne tým. Ve většině případů vzniká spíše pracovní skupiny. Zásadním aspektem vedení týmů je proto zajistit, aby zaměstnanci vnímali své kolegy nejen jako spolupracovníky, ale jako členy týmu. Otázkou je, jak?

Klíčem jsou společné cíle nebo zkušenost týmové práce na společném cíli, to při vhodném vedení a podmínkách podporuje rozvoj vzájemných vazeb a přátelství. Studie ukazují, že pracovníci, kteří považují své kolegy za zásadní pro svůj úspěch, navazují užší přátelské vztahy, mají méně neshod a považují svou práci za smysluplnější.

Komplikací v mnoha organizacích je, že společné cíle je často překvapivě obtížné identifikovat. Právě tehdy, když nemáme pocit, že se naše cíle shodují s cíli našich kolegů, jsme svědky vzniku klik, třenic a konfliktů. V okamžiku, kdy vedoucí dokáže stanovit a pojmenovat společné cíle, tak může dojít k zásadnímu posunu směrem k vytvoření týmu. Takovému, který bude fungovat i mimo kancelář.

Co můžete na svém pracovišti udělat pro to, aby se zlepšila komunikace a zlepšili se i vztahy?

PhDr. Vojtěch Bednář

PhDr. Vojtěch Bednář

Specializuji se na otázky vedení, motivování, řízení lidí ve firmách, vytváření a udržování firemní kultury. Učím manažery na všech úrovních pracovat s lidmi tak aby firmu vnímali jako součást svého života, aby jejich práce byla efektivní, smysluplná a naplňovala potřeby firmy i jich samotných.

více o autorovi
články autora

Mgr. Petr Hlušička

Mgr. Petr Hlušička

Odborný psycholog zabývající se především aplikovanou psychologií v oblasti lidských zdrojů.

více o autorovi
články autora

PhDr. Jan Drahoňovský

PhDr. Jan Drahoňovský

Psychologické poradenství v rámci firmy i osobního života, školení, semináře

Témata: Komunikační pasti a bariéry, přesilové hry a manipulace, stresové zatížení, propojení práce a osobního života, existenciální dilemata apod.

více o autorovi
články autora

Mgr. Jakub Oliva, LL.M.

Mgr. Jakub Oliva, LL.M.

Jako advokát s výlučnou specializací na pracovní právo jsem s našimi klienty absolvoval nespočetně kontrol ze strany inspekce práce, stejně tak jako mám za sebou nepřeberná jednání s odborovými organizacemi a soudní řízení týkající se pracovního práva (pracovní úrazy, nemoci z povolání, odstupné, neplatné výpovědi a okamžitá zrušení, spory z kolektivních smluv, diskriminace, náhrada škody aj.).

více o autorovi
články autora


© 2022 Firemní sociolog | ISSN 1805-6520