16. 1. 2023   PhDr. Vojtěch Bednář

Historický vývoj

Přibližně od druhé poloviny roku 2022, tedy v posledních šesti měsících, jsme byli u řady náročných jednání na téma navyšování mezd.  Stoupající inflace, reálně klesající mzdy a závazky mnoha zaměstnanců vedly k sociálnímu tlaku na jejich zaměstnavatele. Dalším faktorem, který se k němu přidával pak bylo to, že některé firmy vyjednávání o odměnách „zamrazily“ se začátkem pandemie a mimořádných opatření. V době, kdy tak učinily, tedy v roce 2020 nemohly tušit, že poté, co ona opatření pominou nastane problém nový a z pohledu vyjednávání o mzdách mnohem palčivější.

 Nesnadné vyjednávání

Zatímco některé firmy za výrazné pozornosti médií oznamovaly, jak svým zaměstnancům chtějí kompenzovat vše, o co je inflace a energetická krize připravují, mnoho jiných v této oblasti čelilo jednoduché skutečnosti: zatímco zaměstnanci chtěli navyšovat mzdy minimálně „o inflaci“, management byl omezen stropem nastaveným mnohem níže; často na 5, či 8%, v některých případech navíc s poznámkou, že navyšovat je možné pouze variabilní složky mzdy, zatímco tlak odborů směřoval jednoznačně na složku pevnou. Vyjednávání tedy bylo velice nesnadné a zdaleka ne vždy končilo shodou. K němu se navíc přidal další problémový faktor; firmy, které byly zasaženy skokovým zdražením energií často svým zaměstnancům zrušily, nebo podstatným způsobem omezily benefity, na které byli zvyklí, často se jednalo o 13. či 14 platy, nebo bonusy ke konci roku. Také v tomto případě platilo, že na jedné straně existovaly firmy, které rozdávaly „rekordní“ bonusy na základě mimořádně úspěšného roku a jejich prohlášení pak velmi silně rezonovala u zaměstnanců společností, které bonusy naopak krátily, či rušily zcela.

 Současný stav

Na začátku roku 2023 registrujeme výrazné tlaky na snižování personálních nákladů, které ale nejsou vedeny vidinou krize, jako spíše nejistoty, co bude dál. V České republice rekordním způsobem klesla reálná mzda, a především automotive a na něj navázané průmyslové segmenty si nejsou jisty svou budoucností. V posledních dvou měsících roku 2022 došlo ke skokovému snížení útraty domácností, což není nic jiného, než indikace poklesu reálných příjmů a chmurných vyhlídek. Snaha šetřit se ale zatím nepřeklápí do propouštění zaměstnanců, vidíme ji však jako silnou neochotu dále vyjednávat o mzdách. Dá se tedy říct, že po divokých měsících konce roku 2022 nyní klesá intenzita vyjednávání, ale stoupá sociální tenze.

 Budoucnost

Kam se budou ubírat mzdy dál? Pokud se naplní optimistické předpovědi a rychlost inflace se sníží, bude záležet především na dalším vývoji poptávky, a tedy i objemu práce v ekonomice. Přijde-li oživení, které někteří očekávají, vrátíme se k silnému tlaku na zvyšování mezd, který však už nebude hnán zvyšováním životních nákladů, ale nedostatkem pracovníků. Pokud se oživení nedostaví, ale inflace bude nízká, můžeme očekávat pokles zaměstnanosti a tedy prostředí, ve kterém se o dalším navyšování mezd nedá ani uvažovat. Tlak na zaměstnance tím poklesne, ale může stoupnut tlak na stát, protože nezaměstnaní se stanou uživateli jeho  sociálních programů. V případě, že bychom byli vystaveni vysoké inflaci a poklesu ekonomiky, mohlo by se stát, že zaměstnavatelé, kteří by byli nuceni šetřit na lidech budou současně vystaveni vysokým tlakům na mzdy a pak je otázka, jak řada z nich tuto situaci ustojí.

Která z těchto možností nastane, a zda vůbec některá, budeme vědět přibližně ve druhé polovině roku 2023. Nyní se zaměstnavatelé mohou připravit na jediné; že pokud jde o požadavky jejich zaměstnanců, situace nebude vůbec jednoduchá.

Zajímá vás toto téma? Pusťte si nás v pořadu Co na to vaše peněženka na Prima CNN 17.1.2023 od 18:00. Záznam pořadu najdete na této adrese