22. 5. 2023   PhDr. Vojtěch Bednář

Návrh na zrušení daňového osvobození nefinančních zaměstnaneckých benefitů je součástí vládního konsolidačního balíčku a jeho znění najdete v tomto dokumentu a také zde.

Pokud by toto omezení vstoupilo v platnost, znamenalo by, že nefinanční benefity zaměstnancům by se pro ně staly součástí zdanitelných příjmů.

Co to znamená? Stručně řečeno, komplikaci, a to zvláště tam, kde byly nefinanční benefity poskytovány zaměstnancům ve větší míře. Důsledkem nebude to, že by je zaměstnavatelé poskytovat nemohli, ale to, že se stanou drahými, a to paradoxně pro samotné zaměstnance. A tedy neatraktivní.  Podobný dopad bude mít také zdanění tzv. nadlimitních stravenek, které je dalším navrhovaným opatřením a které směřuje zejména tam, kde reálné částky vydané za stravenky přesahovaly to, co bychom mohli označit jako „běžné ceny obědů“, s tím, že viděno pohledem zaměstnavatelů, byly ještě výhodnější.  Ať tak, či tak, svět benefitů zažije otřes.

Ústup ze scény

V době vrcholícího nedostatku zaměstnanců prakticky všech profesí před začátkem koronavirové pandemie se zaměstnavatelé předháněli v nabídce nefinančních benefitů. Byly to právě ony, co často rozhodovalo o tom, zda zaměstnance získají oni, nebo konkurence.  Počátek pandemie a související anti covidová opatření znamenala pro svět nefinančních benefitů ledovou sprchu; velmi mnoho z nich jednoduše nebylo možné využívat.  I když se zpočátku předpokládalo, že tento výpadek je pouze dočasný, potrvá po nezbytně dlouhou dobu a firmy, respektive zaměstnanci tak měli sklony benefity akumulovat na později, poté, co se pandemická situace uklidnila a omezení vrátila do původního stavu, přišly hned tři další krize současně; inflace, válka a extrémní zdražení cen energií.

I když se za této situace řada firem pokoušela pomáhat svým zaměstnancům právě cestou benefitů, jejich reálný požadavek byl jediný; potřebujeme peníze a potřebujeme je ve fixní složce platu. Tento požadavek v kombinaci s  vyvanutím zájmu o benefity za dva roky pandemie vedl k přesunu motivace zaměstnanců z nefinančních příspěvků směrem k platům a znovuobnovený boj o zaměstnance se soustředil do jediného bodu; kdo dá víc.

Změna

Zásah do daňového zvýhodnění benefitů přichází v době, kdy je z našeho úhlu pohledu trh práce stále přehřátý, ale benefity samotné jako incentiva za svým vrcholem. Pokud skutečně nastane tak, jak jej vláda plánuje, velmi pravděpodobně budeme svědky zásadní revize politiky benefitů zejména u větších zaměstnavatelů. Bude jich méně, budou méně dostupné a může se stát, že dojde k návratu dříve využívané politiky „benefit, nebo plat“, kdy si zaměstnanci, zjednodušeně řečeno, mohli vybrat, čemu budou dávat přednost. Spíše, než aby samotným vládním zásahem došlo ke změně v odměňování, se tak ale urychlí a prohloubí proces, který probíhá již teď. Nemyslíme si ale, že by díky tomu stát získal významnější finanční prostředky do své kasy.

Zaměstnanci

Zástupci zaměstnanců a odboráři návrh kritizují s tím, že naruší benefity, které získali v minulosti kolektivním vyjednáváním. Problém je, že o ně nepřijdou, jen se velmi pravděpodobně stanou nevýhodnými, protože je daňově zatíží a zaměstnavatelé budou těžko ochotni toto zatížení kompenzovat, protože v současném stavu nejistoty na všech trzích nejsou v pozici, kdy by si mohli dovolit další růst nákladů na zaměstnance. Právě otázka benefitů se tak může velmi jednoduše stát pomyslným ostřím sporu mezi odbory a vládou, a to zejména, pokud vláda nebude ochotna v rámci vyjednávání o balíčku z omezení benefitů ustoupit.

Budoucnost

Z pohledu Firemního sociologa jsou nefinanční benefity užitečným nástrojem jednak při získávání zaměstnanců (což prokázaly před Covidem), tak pro jejich motivaci pro práci. Stejně tak jsou ale velmi důležitou pomůckou třeba při prosazování nepopulárních rozhodnutí či opatření managementem. Právě tuto roli si uchovají i v případě daňového zatížení, protože v určitých situacích se nehledí na to, jak je opatření výhodné, ale jak je funkční. U některých kvalifikací, profesí a v některých situacích (třeba tehdy, když je v jedné lokalitě více silně si konkurujících zaměstnavatelů) zůstanou nefinanční benefity klíčové, ale celkově jich bude méně, a to i poté, co problém vysoké inflace a cen energií přestane být problémem stejně, jako jím přestal být Covid. Zda je to dobře nebo špatně, ponechme úsudku čtenářů.

Zajímá vás téma benefitů? Rádi byste se o něm dozvěděli více? Řešíte jej ve své firmě? Rádi vám pomůžeme, kontaktujte nás.