15. 4. 2024 Mgr. Petr Hlušička
Ve firmách se dezinformace mohou šířit rychle a snadno. Někdy je můžeme skupinově označovat jako DFŠ, drby fámy šuškandy. Ale jak se vlastně šíří a co mohou způsobit? A co ještě důležitější, jak jim předejít a jaká opatření přijmout?
Jak a proč se šíří dezinformace?
Lidé mají tendenci sdílet dezinformace, které odpovídají jejich osobní identitě nebo společenským normám, jsou-li nové a vyvolávají silné emoce. Modely chování ukazují, že vystavení dezinformacím zvyšuje pravděpodobnost, že jim lidé uvěří, což vede k jejich šíření. Psychologické faktory, jako jsou osobní identita a emoce, hrají klíčovou roli v tom, jak rychle se dezinformace šíří. V období nejistoty, strachu nebo i nedostatečných a nepřehledných informací vzniká dokonalé podhoubí, které nám umožňuje nejenom vznik, ale také požárovité šíření těchto polopravd.
Dezinformace v online a pracovním prostředí
Často se mluví o šíření dezinformací na sociálních sítích a různých informačních médiích, ale trošku zapomínáme na "klasické" šíření v určitých sociálních skupinách (např. pracovních kolektivech). Rozdíl je primárně v tom, že sociální média využívají algoritmů, které preferují obsah, který vyvolává silné (často) negativní emoce, což může dezinformace ještě více zesílit. V tomto ohledu jsou velmi silným faktorem takzvané "echo chambers", které izolují uživatele v názorových skupinách a tím jim omezují přístup k odlišným informacím, a tedy i faktům. Tento faktor se ale někdy může uplatňovat i v pracovních týmech.
V pracovních kolektivech má šíření dezinformací specifické rysy, které mohou být ještě problematičtější než v online prostředí. Zde se dezinformace šíří díky přímým interakcím mezi jednotlivými členy týmu, to může ke zvýšené důvěře v neověřené informace a snadnějšímu šíření dezinformací mezi další kolegy. Tyto "přímé" zdroje v určitém směru překonávají prvotní bariéru v podobě kritického myšlení a informace přijímáme jako zaručené a bez ověřování. Která by podporovala ověřování a zdravou diskusi.
Negativní dopady dezinformací ve firmách
Dezinformace ve firmách mohou mít řadu negativních dopadů. Například:
- Mohou vést ke ztrátě důvěry mezi zaměstnanci a vedoucími, což může snížit efektivitu týmu a produktivitu práce.
- To přirozeně způsobuje demotivaci, snižuje spokojenost lidí ve firmě a ve výsledku zvýšenou fluktuaci.
- Dále mohou způsobit zmatek a nesprávné rozhodování, což může vést ke ztrátě zisku a snížení konkurenceschopnosti firmy na trhu.
- Dezinformace mohou také poškodit pověst firmy a způsobit újmu na značce, což může mít dlouhodobé negativní dopady na podnikání.
Doporučení pro předcházení dezinformacím
V okamžiku, kdy očekáváte, že se mohou ve firmě začít šířit dezinformace k určitému tématu nebo situaci, tak si předem připravte komunikační strategii. Tu můžete spustit dle potřeby s předstihem nebo v okamžiku prvních signálů dezinformací.
V případě, že zachytíte šíření nějaké konkrétní dezinformace ve firmě, tak je vhodné proaktivně zakročit. Je důležité je nepřenášet dezinformace dál, ale naopak dejte jim protiváhu. Odhalujte dezinformace pomocí důkazů. Je důležité dezinformace odhalovat a odmítat. Podporujte u zaměstnanců kritické uvažování.
Využívejte důvěryhodné zdroje, poskytujte přesné informace a tím bojujte proti dezinformacím. Tzn. poskytněte validní zdroj zaručených a pravdivých informací, které budete šířit vhodnými komunikačními kanály (primárně po celé linii vedení).
Posilujte firmě odolnost vůči dezinformacím. Mějte připravené komunikační strategie, sehraný tým, který ví jak pracovat s informacemi a pravidelně využívejte komunikační kanály. Primárně celou lini vedení, tak aby byla trénovaná předávat validní informace napříč celou firmou jednotně a ve stejný čas. To můžete posilovat i předáváním méně významných informací v průběhu roku.
Dezinformace mohou mít vážné důsledky ve firmách, a proto je důležité, abychom věděli, jak jim předcházet a jak se s nimi vyrovnat. Cílem je eliminovat jejich šíření ve firmě, a tak snížit možné negativní dopady na naše zaměstnance.