18. 5. 2026   Mgr. Petr Hlušička

Mladší generace vstupují do pracovního prostředí s obrovskou technologickou adaptabilitou. Umí rychle pracovat s informacemi, přepínat mezi nástroji, orientovat se v digitálním prostředí a velmi rychle reagovat na změny. Současně se ale stále častěji ukazuje druhá strana tohoto vývoje – kratší schopnost hlubšího soustředění, vyšší potřeba nových podnětů a větší psychická únava z neustálého přepínání.

To není otázka „slabší generace“. Je to důsledek prostředí, ve kterém vyrůstali a pracují. Neustálé notifikace, rychlá komunikace, sociální sítě a vysoká informační zátěž mění způsob, jakým funguje naše pozornost i práce s mentální energií.

A predikce našich i zahraničních studií naznačují, že tento trend bude dál sílit. Firmy tak budou muset přestat řešit jen odborné znalosti a začít mnohem více pracovat s psychologií adaptace, flexibility a soustředění.

Co se dnes ve firmách začíná objevovat

Vedoucí často popisují podobné situace. Mladší zaměstnanci jsou rychlí, pohotoví a technologicky velmi zdatní, ale současně mají problém udržet dlouhodobou pozornost u jedné činnosti. Potřebují častější zpětnou vazbu, kratší cíle a rychlejší pocit posunu.

Nejde přitom o nedostatek inteligence nebo motivace. Výzkumy z posledních let ukazují, že dlouhodobé digitální přetížení výrazně mění způsob práce mozku s pozorností. Studie publikované v roce 2025 upozorňují, že neustálé přepínání mezi podněty vede ke kognitivnímu přetížení, vyšší mentální únavě a horší schopnosti hlubokého soustředění.

Z pohledu pracovního prostředí to vytváří zvláštní paradox. Lidé jsou neustále aktivní, rychle reagují a vypadají vytížení, ale současně mají větší problém s hlubší analytickou prací, trpělivostí a dlouhodobou mentální výdrží.

Proč rychlost neznamená efektivitu

Moderní pracovní prostředí často odměňuje rychlost. Rychlá reakce, multitasking, okamžitá dostupnost. Jenže lidský mozek ve skutečnosti neumí dělat více náročných věcí současně. Pouze mezi nimi velmi rychle přepíná.

Každé přepnutí ale stojí mentální energii. A právě to je jeden z důvodů, proč jsou lidé dnes večer vyčerpaní, i když „celý den jen seděli u počítače“.

Výzkumy ukazují, že multitasking zvyšuje stres, snižuje kvalitu práce a vede k většímu množství chyb.

Zajímavé je, že mladší generace si tento stav často sama uvědomuje. V globálních průzkumech Gen Z a mileniálů se ukazuje, že právě wellbeing, mentální zdraví a smysluplnost práce začínají být pro mladší zaměstnance stejně důležité jako kariéra nebo finance.

Budoucnost práce bude hlavně o adaptaci

Zahraniční studie stále častěji upozorňují, že nejdůležitější kompetencí budoucnosti nebude konkrétní odbornost, ale schopnost adaptace.

Technologie se mění rychleji než kdy dříve. Role se budou proměňovat, některé činnosti převezme AI a pracovní prostředí bude mnohem dynamičtější. Firmy tak budou potřebovat lidi, kteří se dokážou učit, přizpůsobovat a psychicky zvládat změnu.

A právě tady začíná být důležitá psychologie práce. Nestačí zaměstnance jen školit v nových nástrojích. Je potřeba je učit pracovat s nejistotou, změnou a vlastní mentální energií.

Co s tím mohou firmy dělat

Firmy budou muset začít mnohem více přemýšlet nad tím, jak vytvářet prostředí pro hlubší práci a psychickou flexibilitu.

Nejde o zákaz technologií. Jde o vědomější práci s nimi.

Pomáhá například:

• vytvářet prostor pro soustředěnou práci bez vyrušování,
• pracovat s kratšími cíli a průběžným pocitem posunu,
• omezovat zbytečný multitasking,
• učit zaměstnance pracovat s prioritami a mentální energií,
• otevřeně mluvit o digitálním přetížení.

Velkou roli budou mít i starší kolegové a vedoucí. Ne jako „kontrola“, ale jako stabilizační prvek. Zkušenější zaměstnanci často přinášejí schopnost dlouhodobější perspektivy, klidnější práce a větší odolnosti vůči chaosu. Právě propojení zkušenosti a adaptability může být jednou z největších výhod moderních týmů.

Závěrem

Budoucnost práce nebude jen technologická. Bude psychologická.

Firmy, které pochopí, že lidská pozornost, mentální energie a schopnost adaptace jsou novou klíčovou kompetencí, získají výraznou výhodu. Nejen ve výkonu, ale i v dlouhodobé stabilitě lidí.

Možná dnes nepotřebujeme jen rychlejší zaměstnance. Možná potřebujeme lidi, kteří dokážou v rychlém světě zůstat soustředění, flexibilní a psychicky stabilní.

Tento článek vám přináší