8. 12. 2014 Mgr. Petr Hlušička
Asertivita je celkový přístup k sobě samým a ke svému okolí, který usnadňuje navazování plnohodnotných vztahů a pomáhá s vlastním sebeuvědoměním a sebeprosazením. V rámci vedení asertivního rozhovoru existují pravidla, které vám mohou pomoci v začátcích.
Respekt
Nezbytné je respektovat sebe i ostatní zúčastněné osoby. Jedním z hlavních cílů asertivity je dosahování kompromisu ve vztazích, čehož nelze bez respektu k druhým dosáhnout. Základem je brát ostatní jako rovnocenné partnery.
Začátek asertivního rozhovoru
Do rozhovoru vstupujte s uvolňujícím zahájením. Žádná strana by neměla diskusi vnímat jako ohrožující, čemuž právě pozitivní zahájení velmi prospěje a pomůže vám zároveň utlumit případný nátlak protistrany. Zásada je být autentický, pravdivý a upřímný. K tomuto můžete využít některou z níže uvedených variant. Vždy je nezbytné vybírat podle konkrétní situace a osoby. V některých případech můžete použít více než jednu z možností, obvykle je však již jedna zcela dostačující.
- Kompliment
Pokud jsou myšleny upřímně, jsou velmi vhodné. Jestli tomu však takto není, jedná se o neupřímné manipulace. Stačí zvolit i obyčejné poděkování, které lze taktéž považovat za kompliment. Lze použít prosté "Děkuji Vám," ale samozřejmě lze vybrat z celé řady dalších variant - například: "To co jste udělal, pro mě znamená hodně.“ , "Děkuji Vám za vaši radu.“ nebo " Děkuji Vám za váš názor.“
- Omluva
Omlouváme se za cokoliv, co může ovlivňovat vztah nebo situaci mezi jednotlivými stranami. Můžete tak napravit svoji chybu, zmírnit počáteční spor nebo vyjasnit nedorozumění. Například: "Je mi to líto." nebo "Promiňte. Opravdu se mi to nepovedlo. " nebo " Omlouvám se za to, co jsem řekl". Právě omluva může být důležitá u jedinců, kteří berou věci osobně.
- Souhlas
Utvrzení partnera, že mu rozumíte a souhlasíte s ním. Při souhlasu druhé straně ukazujete, že jednáte čestně, přiznáváte pravdivost jeho myšlenek či přístupu a zároveň berete „vítr z plachet“ negativnímu nastavení druhé strany. - například: "Máte pravdu..." , "Chápu, proč byste řekl, že…" nebo "To dává smysl."
- Ujištění
Jedná se o potvrzení myšlenky nebo pocitů, které druhá strana prezentovala. Tím druhému ukazujete, že ho chápete, což je něco, o co každý stojí. Nemusí se nutně jednat o vyřčené, může se jednat i o to, jak se protistrana cítí nebo jak danou situaci vnímá. To samozřejmě vyžaduje, abyste byli pozorní a snažili se i v rámci neverbální komunikace zachytit nastavení protistrany. V okamžiku, kdy budete například vnímat, že je podrážděná, tak můžete vstupovat do diskuse takto: "Uvědomuji si, že vás to opravdu trápí" nebo "Vidím, že jste velmi rozrušený." Aktivní naslouchání a předání zpětné vazby je nejen o pochopení druhých, ale také o tom, abyste pak byli pochopeni vy.
Asertivní rozhovor
Po asertivním zahájení můžete vstoupit do samotného rozhovoru, kdy můžete prezentovat své postoje, potřeby a požadavky, se kterými přicházíte- například: "Děkuji Vám za pozvání, ale tentokrát nebudu moci přijít, dnes večer jsem velmi zaneprázdněn, možná někdy jindy." V tomto vyjádření druhé straně skládáte poklonu, předáváte informaci, ale neustupujete ze svého postoje.
Důležité je si uvědomit, že přestože asertivním způsobem předložíte své postoje či potřeby, nemusí to nutně znamenat, že vždy dosáhnete jejich řešení a optimálního východiska. Přesto je u asertivního přístupu vyšší pravděpodobnost pozitivního výsledku. Navíc, i když ho nedosáhnete, tak pocit, že jste schopen říct, co potřebujete, aniž byste druhou stranu urazili, je sám o sobě uspokojující.
Naučit se být asertivní, může být jedna z nejtěžších věcí, které jste kdy dělali. Nutno však říci, že vynaložená námaha se vyplatí. Každý takový pokus posílí vaše sebevědomí a pomůže v postupné proměně, na jejímž konci se budete schopni se za své názory v případě potřeby pevně postavit.