9. 1. 2023 Mgr. Petr Hlušička
První novoroční týden je za námi a s ním i mnoho novoročních předsevzetí. Jak osobních, tak i těch pracovních. Naše nejčastější chyba je, že se příliš upínáme k vzdáleným nebo nerealistickým cílům. Zároveň si také nestanovujeme metodu postupných kroků, ale chceme nebo alespoň doufáme, že se změny dostaví ihned. Jak můžeme zvýšit naše šance?
Především musíme začít od stanovení si reálných cílů, kdy klidně můžeme aplikovat zjednodušenou formu metody SMART. Tedy každý cíl by měl být:
S – specifický, musí být jasně definován, abychom nemohli v budoucnu přesvědčovat sami sebe, že to tak nebylo a vykrucovat se.
M – měřitelný, aby bylo jednoznačné, kdy jsme svého cíle dosáhli, nebo kdy ho naplňujeme.
A – akceptovaný, jeho stanovení a vůle k dosažení či naplňování musí vycházet ze mě. Pokud já sám nechci a vycházím z očekávání ostatních, tak mám menší pravděpodobnost k jeho dosažení.
R – reálný, u každého cíle musíme mít vždy dostatečné prostředky, schopnosti, možnosti pro jeho dosažení.
T – (time) časově ohraničený, musím vědět časový rámec, kdy začínáme s realizací, do kdy, kolik času mu můžeme věnovat nebo si ho přímo vyhradit.
Tato metoda má samozřejmě své limity, ale pomáhá nám si ujasnit co vlastně chceme změnit nebo realizovat, včetně času a prostředků, které tomuto plánu chceme věnovat.
Současně je důležité podotknout, že nejlepším cílem může být samotná cesta. Příliš mnoho pozornosti, kterou budeme věnovat vzdálenému bodu někde v dálce nás může odvádět od toho nejpodstatnějšího. Tím je právě samotná aktivita vedoucí ke změně, a to nás právě může nabíjet tou největší energií.
Naše očekávání „až“ něčeho dosáhneme může být velkým zdrojem naší demotivace. Ale pokud budeme soustředit naši pozornost na drobné krůčky, které realizujeme a jsme v nich dobří, tak tento motiv velmi brzo překoná, co do spokojenosti a vůle k dalším krůčkům, jakýkoliv vysněný piedestal postavený někde v dálce.