31. 7. 2023 PhDr. Vojtěch Bednář
Ačkoli nezaměstnanost zůstává na rekordně nízké úrovni, u firem, se kterými se stýkáme, vidíme změny ve struktuře zaměstnanců. Co předznamenávají si zatím nedovoluji odhadnout.
První a asi nejdůležitější změnou, která začala být pozorovatelná již na počátku letošního roku je změna způsobu práce obchodních oddělení v B2B firmách. Jestliže dříve platilo, že většina obchodů zahrnujících použití výrobních nebo logistických kapacit byla plánovaná s dvou i víceletým předstihem, tento horizont se napříč obory i náplní práce strmě přiblížil. V současnosti jsou kapacity alokovány někdy půl roku, někdy tři měsíce a někdy i jen měsíc dopředu. Neznamená to nutně, že by práce bylo méně, ale znamená to větší míru nejistoty. V provozu firem se nicméně opět – někdy po dlouhých letech, začínají objevovat „prázdná“ místa, tedy krátkodobé výpadky poptávky a spolu s ní i výroby. Vidíme to mj. na tom, že stále více společností nabízí své volné kapacity – jev dříve nevídaný.
Vraťme se ale k zaměstnancům. Již v prvních měsících roku 2023 začalo docházet na některých dříve silně exponovaných místech k omezování náboru a k tomu, že se personální politika přeorientovala ze získávání nových zaměstnanců na stabilizaci stávajících. Ruku v ruce s tím nyní dochází k viditelné redukci sezonních forem práce, ať už jde o brigádníky, „dohodáře“, nebo agenturní zaměstnance, případně krátkodobě využívaná OSVČ a také není kompenzována přirozená fluktuace. Je léto, a média jsou plná článků o tom, jak v dnešní době požadují brigádníci nejméně 300 Kč za hodinu práce v nekvalifikovaných oborech, my však víme, že realita je naprosto odlišná.
Po konci hluchého období od ukončení protipandemických opatření v roce 2021 do jarních měsíců letošního roku došlo v některých společnostech k obnovení optimalizačních programů, které byly plánovány ještě před pandemií. Změnil se však jejich účel – zatímco původním účelem bylo optimalizovat využití lidských zdrojů s ohledem na nedostatek pracovníků, nyní je zjevnou motivací snaha ušetřit na personálních nákladech. O to více se ale personální oddělení setkávají s poptávkami po práci, paradoxně ne od nezaměstnaných (kterých je stále velmi málo), ale od zaměstnanců jiných firem, kteří hledají vyšší mzdu, ale také, a někdy to otevřeně říkají, vyšší míru jistoty a stability.
Co to všechno znamená? Některé z jevů, které jsem zde popsal jdou na vrub sezónnosti, další však ukazují na nejistotu v ekonomice a na to, že výrobní a skladovací kapacity, které společnosti rozšiřovaly před a bezprostředně po pandemii byly v řadě případů naddimenzované. Tomu se musí přizpůsobovat také politika zaměstnávání, a to navzdory v současné době stále velmi nízké nezaměstnanosti. Co se stane do budoucna nyní nedovedeme odhadovat.
Jak je to u vás? Přijímáte zaměstnance, nebo hledáte rezervy a úspory? Napište nám a podělte se o svůj názor.