12. 11. 2012   PhDr. Vojtěch Bednář

Schopnost reagovat na otázky patří mezi nevíce ceněnou vlastnost vedoucích pracovníků. Umět to dělat správně chce nejen kousek talentu, ale hlavě hodně praxe. Šéf, kterého se podřízení nebojí zeptat, má přitom jejich respekt a autoritu.

Většina zaměstnanců považuje a mnoho firem otevřeně deklaruje právo klást otázky přímým nadřízeným za jeden ze základních mechanismů vedení. Ne každý nadřízený ale umí dotazy svých svěřenců akceptovat a reagovat na ně správně. Platí zde, že příliš málo je špatně a příliš mnoho ještě hůř. Umět odpovídat je skutečně svého druhu umění, je to ale umění, které je možné se naučit, které lze praxí zvládnut. Co je potřeba, abychom ho ovládli?

Kdy se ptát

Vedoucí by měl odpovídat na otázky svých podřízených (týkající se práce), je ale samozřejmé, že to nejde vždy a všude. Nejsnazší cestou, jak uspokojit potřebu podřízených po informacích a současně se touto činností nepřetížit, je stanovit jasná a transparentní pravidla pro to, kdy a jak jsme schopni odpovídat, a to metodou pozitivního omezení – tj. podřízeným dáme najevo, kdy je vhodné se ptát spíše, než kdy to vhodné není. Podřízené, kteří se nás ptají v situacích, kdy nejsme schopni odpovídat, bychom neměli odmítat, ale jasně jím říct, že nyní nemáme možnost, prostor nebo čas a korektně, avšak jednoznačně je požádat, aby nás oslovili v dobu, kdy to bude vhodné.

Jak odpovídat

Odpovídejte jasně a srozumitelně. Dávejte podřízeným tolik informací, kolik potřebují. Tam, kde odpověď vyžaduje kontext (např. proč jsme se rozhodli, jak jsme se rozhodli) dejte k dispozici i další informace, ne však v příliš velkém množství a ne takové, které se podřízených nijak netýkají. Nesnažte se v odpovědích podřízené zahltit informacemi ani vašimi názory. Je-li to možné, odpovídejte jen na to, na co jste byli tázáni. Pokud je to možné, snažte se být transparentní a konzistentní v názorech. Když nevíte, řekněte, že nevíte. U důležitých dotazů můžete přislíbit zjištění odpovědi, přílišná ochota je ale často proti věci – vedoucí není rešeršistou svých podřízených, ale člověkem, který je má řídit.

Na co dávat pozor

Vaše odpověď by měla odpovídat intelektuální úrovni podřízených i jejich slovníku. Příliš odborný a stejně i příliš vulgární jazyk budou brát jako urážející. Podřízené v odpovědích nikdy neurážíme, a to ani náznakem. Nedáváme jim nikdy najevo, že jsou hloupí, nebo že by odpověď měli dávno vědět (krom situací, kdy jde např. o bezpečnost práce). Snažte si nestěžovat, že „na to odpovídám už podesáté“.

Dotazy nikdy neignorujte a delegujte je pouze v případě, kdy se vás netýkají po odborné stránce, nebo kdy jsou porušením firemní subordinace. Pozor je také třeba dávat na přílišnou vstřícnost, která může být v některých specifických skupinách vykládána jako projev slabosti.

Odpovídání na otázky podporuje pozitivní vztahy mezi vedoucím a podřízenými. Pokud však na něco nechcete odpovědět, řekněte jasně, že nechcete a dále to nijak nezdůvodňujte. Tento přístup je mnohem lepší než snaha se odpovědím vyhýbat nebo odpovídat populisticky.

Přihlásit odběr na LinkedIn

PhDr. Vojtěch Bednář

PhDr. Vojtěch Bednář

Specializuji se na otázky vedení, motivování, řízení lidí ve firmách, vytváření a udržování firemní kultury. Pracuji s manažery a vedoucími pracovníky na všech úrovních a pomáhám jim pracovat s lidmi. Efektivně, smysluplně a přátelsky.

více o autorovi
články autora

Mgr. Petr Hlušička

Mgr. Petr Hlušička

Odborný psycholog zabývající se především aplikovanou psychologií v oblasti lidských zdrojů.

více o autorovi
články autora

PhDr. Jan Drahoňovský

PhDr. Jan Drahoňovský

Psychologické poradenství v rámci firmy i osobního života, školení, semináře

Témata: Komunikační pasti a bariéry, přesilové hry a manipulace, stresové zatížení, propojení práce a osobního života, existenciální dilemata apod.

více o autorovi
články autora

Mgr. Jakub Oliva, LL.M.

Mgr. Jakub Oliva, LL.M.

Jako advokát s výlučnou specializací na pracovní právo jsem s našimi klienty absolvoval nespočetně kontrol ze strany inspekce práce, stejně tak jako mám za sebou nepřeberná jednání s odborovými organizacemi a soudní řízení týkající se pracovního práva (pracovní úrazy, nemoci z povolání, odstupné, neplatné výpovědi a okamžitá zrušení, spory z kolektivních smluv, diskriminace, náhrada škody aj.).

více o autorovi
články autora


© 2024 Firemní sociolog | ISSN 1805-6520