9. 9. 2013 PhDr. Jan Drahoňovský
Kolikrát za den uděláme něco, co jsme vůbec nezamýšleli udělat? Třeba pomůžeme kolegovi s náročným úkolem, protože my zrovna nemáme na práci nic exponovaného, nebo ho odvezeme autem z práce mimo naši běžnou trasu. Možná je to v pořádku, namítnete, vždyť prosociální chování je součástí naší lidské přirozenosti, bez něj bychom jako druh asi nepřežili! Jenže, jak je možné, že někomu pomůžeme a zároveň z toho máme neurčitý špatný pocit? Něco bude asi trochu jinak...